Drsňačky Béďa a Kadlik

Vítejte na stránkách drsnosrstých trpasličích jezevčic Bédi a Kadlika - Nemnožíme! Chováme!

Béďovo a Kadlikovo příběhy

Výlet kolem Jizery

Výlet kolem Jizery

květen 2007

 První májový den jsme s kamarády využili sluníčka a volného dne a vydali jsme se s Péťou a  Bassinem a s Jitkou a jejíma holkama Gapou a Boulinkou na procházku kolem Jizery. Výchozím bodem byla obec Káraný, vydali jsme se chatovou oblastí podél Jizery až do vesničky Otradovice a zase nazpět do Káraného.

Po grandiózním příjezdu do Káraného, kdy se za oběma auty valila oblaka prachu a z aut se vyhrnula smečka tří ridgebacků a mě -trpasličího jezevčíka, jakožto vůdce smečky, jsme mohli vyrazit do terénu. Jitka, znalá místních podmínek, vymyslela moc hezkou trasu, kolem chat, podél překrásné Jizery. Štrádovali jsme si to loukama, pěšinkama a polníma cestama. Sluníčko nám svítilo, ale díky chladnějšímu větru nám horko nebylo. I když...Bassin byl s Bolkou ve vodě celkem dost často, na můj jezevčičí vkus až moc. Gapa je patrně po mě, takže se většinou jen napila a do řeky vlezla maximálně "po kolena" a to jen když bylo "nejhůř".

Putování jsme si maximálně užívali. Běhali jsme po loukách, pravda, ti tři k běhání ve vysoké trávě mají lepší tělesné předpoklady, ale i já se snažila co mi moje krátké nožičky a dlouhé tělíčko stačilo. Sem tam jsem zavětřila v trávě myšku, kterou bylo nutno vyhrabat. Bass s holkama zase hledali zajíčky a naše lovecké pudy byly tím pádem blahem bez sebe.

Poblíž civilizace už jsme ale museli zase "sekat latinu". Ve výletní restauraci na zahrádce se nám podařilo vyžebrat z paniček pár dobrůtek. A vzhledem k tomu, že jsem právě hárala tak se mi na té zahrádce Bassinek také dost "věnoval" Dle procházevšího páru penzistů, mě malou, ten velikej moc krásně ošetřoval  Paničky zbodli co mohli, míchali kafe, pivo, zmrzlinu i zeleninu a tak nám cesta zpět trvala o hodně déle než cesta tam. Dokonce jsme našli úžasné místo u řeky, byly tam lavičky, houpačka, krásný přístup k vodě. Moje bláznivá panička dostala šílený nápad, že zkusí jak umím plavat. A vzhledem k tomu, že se sama od sebe do vody moc nehrnu, zula boty, vyhrnula kalhoty a odložila vše co by se v případě nehody nemělo namočit. Odložila i mě a vlezla do řeky. Blázen, říkám vám! To voda byla táák strašlivácky studená, že panička ječela na celé údolíčko a dobře jí tak  Jenže pak začalo jít do úzkých, já dostala strach, že mi panička uteče na druhou stranu řeky a třeba se mi ztratí a to jsem nemohla nechat jen tak! Hrdinsky jsem se do té vody vrhla a představte si to, já umím plavat! Proud byl ale blízko břehu dost silný a strhával mě, ale panička si pro mě doběhla a poponesla mě do středu řeky, tam kde byla mělčinka. Jak mě tak nesla nad vodou, já pořád plavala, pořád jsem máchala nožičkama jako nějaká žába na klíček, hrozně se mi proto všechny tři smály . Já se ale také smála, jak mě panička zachraňovala z toho proudu, tak si parádně namočila kalhoty skoro až na zadek. Takže tam po louce běhala jen v kalhotkách a ždímala rifle jak jen nejlíp uměla. My s Bassim jsme si zatím našli super zábavu a na břehu jsme začali hrabat myší díru. Jitka se chtěa vrátit do dětských let a houpala se na houpačce tak, že málem nakrmila ryby. Boulinka si zkusila chůzi po přírodní kladině a šlo jí to náramě! A Gapa, jakožto nejstarší členka smečky si moudře lehla na sluníčko a opalovala jako správná afričanka.

Pak už bylo na čase se vydat zpět k autům a ještě před odjezdem se v Káraném osvěžit občerstvením a celý den jsme tak úspěšně zakončili. Nachodili jsme kolem 15ti kilometrů, ale my pejsci asi tak dvakrát tolik

Žádné komentáře
 
Díky za návštěvu! Budeme se těšit příště!