Drsňačky Béďa a Kadlik

Vítejte na stránkách drsnosrstých trpasličích jezevčic Bédi a Kadlika - Nemnožíme! Chováme!

Béďovo a Kadlikovo příběhy

Nový příspěvek

Jak jsem přišla na svět a jak jsem si našla novou smečku

Říjen – Prosinec 2006

 

 

 

Jsem drsnosrstá trpasličí jezevčice, a narodila jsem se 9.10.2006. Svátek  měl ten den zrovna Štefan …možná prosto jsem dostala jméno začínající od Š, ale máma říkala, že je to kvůli tomu, že před námi bylo u Valentínků už tolik štěňátek, že na nás vyšlo tohle písmenko…Jmenuji se Štafetka Valentinka, ale doma mi říkají Bettinko. Moje maminka se jmenuje Myšička Valentinka a táta má takový divní cizácký jméno Shadow v. Margelchopf, ale doma mu říkají Puclík, prý je z daleka, až ze Švýcarska, ale zatím jsem tam nebyla, tak nevím ke to je, ani jak to tam vypadá. Jednou mi to táta ale určitě povypráví, až tam pojedeme na návštěvu.

            Jsem už totiž tak veliká slečna, že jsem se jednoho dne rozhodla, že se osamostatním a najdu si novou smečku, abych nevypadala jako malá holka co pořád bydlí u rodičů. Pořád k nám domů tenkrát někdo chodil a koukal na nás. Já ještě pořádně ani neviděla, když přišla moje nová panička a páníček, ale už jsem je cítila, náramně totiž voněli dobrůtkama pro pejsky…pak přišli ještě mockrát, a co si pamatuji, vždycky nám malým ( mám ještě dva brášky a sestřičku a pár dní před námi se narodila i moje sestřenice) i velkým strejdům a tetám, přinesli nějaké ty dobroty a dokonce i parádní hračku!

Tahle ta nová panička pořád nevěděla kterou z nás holek si vybrat, tak jsem se nějakou dobu raději neholila, aby mi narostly co nejdelší fousky, na to se prý u jezevčíků hodně dá a taky jsem se pár dní tvářila jako ta nejhodnější, tety a strejdové mi poradili ještě jeden trik, když prý se mě tahle vybíravá slečna zeptá jestli chci do jejich smečky, mám jí prý oblíznout pořádně čumák…tak jsem to udělala dvakrát…

Můj plán vyšel a tou vyvolenou jsem se stala já… Tak jsem si našla novou smečku…a konečně si nemusím hrát na tu hodnou holku a můžu v novém doupátku konečně pořádně řádit. Škoda jen, že jsem přišla o všechny psí tety, strejdy a sestřičky a brášky, a hlavně o dvounohou maminku Káťu…to jsem byla chvilinku  smutná, když si mě odvezli, ale už nebrečím protože vím,že je určitě brzo uvidím a ne jednou, protože jsem si naschvál vybrala tu novou smečku blízko k té staré, abych za nimi mohla jezdit na výlety ;-) Na to už se moc těším…

Žádné komentáře
 
Díky za návštěvu! Budeme se těšit příště!