Drsňačky Béďa a Kadlik

Vítejte na stránkách drsnosrstých trpasličích jezevčic Bédi a Kadlika - Nemnožíme! Chováme!

Béďovo a Kadlikovo příběhy

Brňáci v Práglu

Brňáci v Práglu

květen 2007

To byla zase jednou víkend, to Vám povím...

           Poslední květnový víkend k nám do doupětě přijela veliká delegace z Brna. (to je tam, kde mám dvounohou babičku a dědečka) Přijeli za náma teta Sylva s Tessinkou a teta Martina s Borůfkem. Borůfek, jako proslavený Don Juááán, měl zajisté radost, že se mi první hárání protáhlo o týden déle, jeho panička už asi méně, ale zvykla si. Borůfek, jen co mě uviděl a hlavně ucítil, si přestal všímat jeho lásky Tess a už jsem pro něj byla středobodem pesmíru byla jen já. Ale jako správná ženská, jsem se nenechala jen tak očmuchat a jasně jsem Borůfkovi dala najevo, že on ten Pan Božský nebude...Moje vyceněné zoubky a posléze i hluboké povrkávání, doslova pod vousy, zabralo a Borůfek si mohl čmuchnout, jen pokud jsem chtěla já :-) Nakonec si mě už ani tak moc nevšímal a zvykl si...

         Všechny holky a Borůfka přijeli v pátek večer, tudíž krom gaučování a předspací procházky se toho moc nedělo. Jen se Berry snažil prokousat dvoje dveře, aby se dostal za mnou do ložnice, bez úspěchu. Pak se snažil znovu přetřídit tříděný odpad a vytahal z koše na plasty půlku kelímků a obalů. Já s Tess spala poklidně v ložnici, protože paníček byl ten večer pryč a panička v půl paté ráno běhala po bytě hledajíc prášky na alergii, aby se neudusila. Jinak to byla klidná noc ;-)

        Ráno jsme vyrazili na můj cvičák do Řeporyj, Berry si chtěl zkusit jak to u nás chodí, a přihlásil se taky. Tess zatím běhala po lese u cvičáku ještě s další buldočkou Gabčou a čekaly až s Borůfkou skončíme. Borůfek se seznámil s mojí maminkou Myškou a skoroségrou Ťapinkou a dalšíma kamarádama, kteří ten den také cvičili. Martinu zaujalo cvičení "trpělivosti" s pamlsky, kdy se Alča snaží nalákat nás k sežraní pamlsku, při čemž se nás páníci snaží ukočírovat, aby jsme si nevzali. Poté Alča položí pamlsek před nás a jde k dalšímu, nakonec pamlsky posbírá a my dostaneme pamslek od páníčka, pokud ovšem nesežereme ten od Alči :D Ale to jsem ani já a ani Borůfka neprovedli, tudíž jsme dostali krom pamlsku i velikou pochvalu!

          Po cvičáku se vyrazilo na velikou procházku, kousek cesty jsme šli s "hafbákama" a na kopci na Ohradě jsme se oddělili a pokračovali v cestě směr Prokopák a to ve složení: Já s paničkou, Sylva s Tess, Martina s Borůfkou a Petra s Gabčou. Krom mě tedy jen fr. buldočci. Trasa zpočátku vedla na kopci částečně na slunci, částečně lesíkem, tudíž nám všem začalo pýt pěkně teplo a všichni tři buldočci jakmile našli stín, hned se tam svalili a vypadali lehce infarktově. Ale asi po hodině cesty jsme došli do Prokopáku a hned jsme všichni psové vlezli do potoka a pěkně jsme si to užívali. A ač o mě panička tvrdí, že nejsem koupací, byla jsem ten den ve vodě asi nejvíc ze všech, dokonce jsem i plavala! V Prokopském Údolí bylo krásně. Pořád jsme šli kolem potoka, lesem...Jediné co by nám tam nechybělo byli cyklisti...tedy halvně ty bezohlední, kteří si to řezali údolím hlava nehlava...Já cyklisty nerada hlvně od té doby, co mě jedna taková "sejmula" při hromadné procházce po cvičáku... Ale naštěstí máme bezvadné přivolání  takže se žádná kolize nekonala....Tedy konala, jedna "slečinka" si vyrazila na sobotní projížďu se svým "švihákem", ale podcenila retardér a letěla přes řidítka...Ne, že by nám to nepřišlo směšné... Už v půlce cesty si paničky zoufaly, kde že je nějaká občerstvovna a ono pořád nic! Nám, čtyřnožcům, tedy nic nechybělo, měli jsme potok, mohli jsme si běhat na volno a hrát si...Chtěli jsme i do jeskyně, ale paničky že ne, že se hledá hospoda...nu což...

        Na konci Prokopáku stála "Jedová chýše", nenapadá mě, jak jinak tu pastoušku pojmenovat. Naštěstí tam měli Alofok, takže si paničky konečně daly něco na žízen a my se zatím váleli na "terase". Jedová chýše, jak jsem to nazvala, je totiž "občerstvení" na konci/začátku Prokopáku, vypadá jako polorozbořená uhlířská chalupa, terasa je vytvořena z prken a plachet, udusané hlíny a lavic a stolů z pryčen. Do toho všeho je "terasa" začuzená dýmem z udírny, kde se udí klobásky. Na dvorku je prý i "záchod", ale tam si žádná z paniček netroufla. Pro pobavení na terase působilo trio místních domorodců, kteří nás bavili jeijich "kynologickými zkušenostmi"... Na pořádný oběd se šlo až v Hlubočepých u nádraží, kde se ale Borůfek vyblinkal tak, že už tam nikdy nebudeme moct...Asi dostal úpal, chudák malá..Nakonec se léčil až do večera a málem byla ohrožena i kulturní akce "večeře". O té se dočtete v dalším příběhu...a bude to stát za to!

Žádné komentáře
 
Díky za návštěvu! Budeme se těšit příště!